Linovi je osm let a žije v malé vesnici v peruánských horách. Velké pohoří se jmenuje Andy. Linova vesnice je leží velmi vysoko, takže má fantastický výhled na všechny vrcholky hor a okolí. Ve vesnici žije jen asi 100 lidí, proto tam není škola. Lino, jeho bratři a sestry musí chodit každý den do školy pěšky. Je celkem 5 kilometrů. Ale tato dlouhá vzdálenost Linovi vůbec nevadí, protože je zvyklý hodně chodit pěšky, a navíc na cestě do školy míjí další vesnice a na cestě se setkává se všemi svými kamarády. Největší zábava je chodit do školy po dešti, protože po dešti jsou na cestě velké louže a Lino miluje v nich skákat a stříkat se s ostatními dětmi.
Lino má rád hudbu. Při hodině hudební výchovy musí každý ve třídě hrát na nějaký hudební nástroj. Lino hraje na ocarinu. To je typický peruánský hudební nástroj. Je to hlinitá trubka, která má tvar vejce. Protože ocarina je velmi malá, může ji Lino nosit stále u sebe a zahrát si kdykoliv chce.
Jakmile se vrátí domů, jeho maminka Mayumi svolává všechny k jídlu. Ale Lino nejde rovnou do jejich domu, ale běží za dům. Za domem na něj totiž čeká jeho mazlíček Amaru. Je to velmi speciální mazlíček, protože to není pes ani kočka, ale je to lama. Lama je typické zvíře, žijící v peruánských horách. Je velmi roztomilá a její srst je krásně hebká a krásně hřeje.
Večer často sedí Lino se svou rodinou a dalšími obyvateli vesnice kolem ohně. Zpívají peruánské písně a tančí. Večery v peruánských horách jsou krásné, ale děti musí brzo do postele. Lino je za celý den pěkně unavený, a tak usíná hned, jakmile mu maminka popřeje dobrou noc. Často sní o tom, že je hudebníkem a cestuje po světě se svou lamou.