Kaspar Faber

Kaspar Faber

V říšském městě Norimberku se již kolem roku 1660 prokazatelně vyskytovali první výrobci tužek. Ale i v jeho okolí se usazuje několik řemeslných provozoven, zejména ve Steinu, malé obci v pohraničním území mezi říšským městem a markrabstvím Ansbach. Na rozdíl od obyvatel Norimberku nepodléhají přísným daním jako je tomu u Norimberského řemeslného cechu a proto se mohou vyvíjet v silnou konkurenci.

Také truhlář Kaspar Faber se věnuje výrobě tužek. Nejprve pracuje ještě pro místní výrobce tužek, vyrábí ale ve volném čase tužky na své vlastní náklady. Brzy se díky tomu stane natolik úspěšným, že se může i se svou malou dílnou osamostatnit. Z těchto skrovných počátků se vyvinul podnik světového významu.

Anton Wilhelm Faber

Anton Wilhelm Faber

Po smrti Kaspara Fabera přebírá již velmi význačný řemeslný podnik jeho syn Anton Wilhelm. Získává pozemek na okraji obce Stein, i s dílnou, ze které během několika málo let vytvoří úspěšnou, vzkvétající manufakturu. Až do dnešního dne se zde nachází sídlo firmy A. W. Faber-Castell. Anton Wilhelm, jehož iniciály přešly do názvu firmy, je schopen ještě za svého života předat svému jedinému synovi Georgu Leonhardovi majetek, který je již v tehdejších oficiálních dokumentech označován jako „továrna na výrobu tužek“.

 

Georg Leonhard Faber

Georg Leonhard Faber

Georg Leonhard Faber vede podnik na výrobu tužek i nadále přes politicky a hospodářsky obtížné časy, nemůže ale zabránit tomu, že obchody silně klesají. Dosud se tužky stále ještě vyrábějí běžnými metodami, ačkoliv ve Francii byla vynalezena novodobá technologie pro výrobu tuhy. Mimoto není schopen v žádném případě konkurovat „přesným anglickým tužkám“, vyráběným z nejjemnějšího grafitu.

Přesto je Georgu Leonhardovi navýsost jasné, že pro další budoucnost jeho podniku mají zahraniční zkušenosti ten nejvyšší rozhodující význam a vysílá proto své syny Lothara a Johanna na cesty. A skutečně se prvorozenému Lotharovi podaří realizovat v pokrokových metropolích Paříži a Londýně ony myšlenky, které během několika málo let povýší továrnu ve Steinu na úroveň světově proslulých firem.

Lothar von Faber

Lothar von Faber

Po smrti svého otce v roce 1839 se 22letý Lothar von Faber vrací zpět do vlasti. Se železnou vůlí sleduje svůj ambiciózní cíl: “...vyšvihnout se na první místo tak, že budu dělat to nejlepší, co se vůbec na světě dělat dá…“Modernizuje výrobní zařízení a zajišťuje si v grafitovém dole na Sibiři prvotřídní surovinu.

Největší význam přikládá nejvyšší kvalitě a exkluzivní prezentaci svých výrobků, které označuje značkou „A. W. Faber“ – světlo světa tak spatřilo první značkové psací náčiní.

 

Modernization of the production plant

Modernizace výrobního závodu

Po návratu do továrny se Lothar neprodleně pouští do modernizace výrobních zařízení. Nechává postavit novou, světlou budovu, aby vyhověl hygienickým požadavkům a zvýšil motivovanost zaměstnanců. Striktně jsou odděleny pracovní činnosti mužů a žen: zatímco tělesně náročné pracovní postupy, jako je zpracování grafitu, hlíny a dřeva jsou vyhrazeny mužům (na obrázku: vlepování tuh), jsou tužky leštěny, značeny, vázány a baleny výhradně ženami.

 

One of Germany's first kindergarten

Založení sociálních a společenských zařízeních

Lothar Faber je seznámen se sociální problematikou, spojenou s industrializací. Velmi brzy proto zakládá zařízení sociální péče, která se teprve později stanou běžnými, jako je podnikový fond pro výplatu nemocenských dávek – nejstarší svého druhu v Bavorsku.

O pět let později zakládá zaměstnaneckou spořitelnu, poté penzijní pokladnu a takzvaný společný konzum, aby si jeho zaměstnanci mohli nakoupit potraviny za výhodných podmínek. Stavbou domů, vybavených na tu dobu vskutku komfortními nájemními byty, poskytuje lidem relativně vysoký životní standard.

 

První německá školky pro děti

Lotharu Faberovi leží na srdce zejména výchova a vzdělání. Aby ochránil malé děti od „škodlivých vlivů“, podporuje významnou měrou mateřskou školu ve Steinu, která byla otevřena 13. srpna 1851 – tehdy byla ještě zdlouhavě nazývána „Zaopatřovacím ústavem pro malé děti“. Neustále podporuje školy a vzdělávací ústavy, mimo jiné i knihovnu pro pracující s literaturou, obsahující „užitečné a poučné“ texty.

 

Graphite form Siberia

1856: Grafit ze Sibiře

V roce 1856 si Lothar Faber zajišťuje zakoupením výhradních těžebních práv v grafitovém dole na Sibiři rozhodující výhodu na trhu. Při hledání zlata si francouzský prospektor dobře všímá i nalezišť grafitu a nabízí svou spolupráci nyní již renomované firmě A. W. Faber. Grafitové zlomky musejí být namáhavě převáženy přes neschůdný terén na hřbetech sobů ze Sajanského pohoří, vzdáleného zhruba 300 km od Irkutska, a potom dále dopravovány po lodích vodní cestou po řece Amuru a přes Tichý, Indický a Atlantický oceán až do Hamburgu. Přesto se tento obchod vyplácí a „sibiřské tužky“ opláštěné jemným dřevem z Floridy se prodávají po celém světě.

 

100 Centenary celebrations

100leté jubileum firmy a založení továrny na břidlicové tabulky v Geroldsgrünu

Rokem 1861 bylo možné slavnostně zahájit stoleté trvání firmy A. W. Faber. Podnik mezitím zaměstnává již přes 250 zaměstnanců a vydobyl si pevné postavení na trhu. Lothar Faber, stále pokrokově smýšlející, hledá obohacení své výrobní nabídky a nachází je v břidlicovém dole v Horním Falcku, nedaleko Bad Stebenu. V malé obci Geroldsgrün zakládá v jubilejním roce 1861 továrnu na břidlicové tabulky a dává tak několika lidem mzdu a chléb. Později se tento podnik stane jedním z největších výrobců logaritmických pravítek na světě.

 

The first foreign branch in New York

Otevření továrny na tužky A.W. Faber v New Yorku

Během americké občanské války (1861-1865) byla volná výměna zboží stále více znesnadňována. Aby mohl vyrábět v zemi samé, zakládá A. W. Faber v Brooklynu pod vedením Eberharda Fabera, Lotharova bratra, továrnu na výrobu tužek. Později se tato firma od kmenového závodu odtrhuje a stává se pod jménem „Eberhard Faber“ samostatným podnikem.

 

Lothar Faber is elevated to the peerage

Povýšení do šlechtického stavu Lothara Fabera

Za své vynikající hospodářské a sociální zásluhy obdržel Lothar von Faber v průběhu let četné řády a vyznamenání. V roce 1862 mu král Maxmilián II. Bavorský propůjčuje titul barona, o tři roky později je jmenován říšským radou Bavorské koruny. Francouzský císař Napoleon III vysílá v roce 1867 do Steinu komisi, aby zde prostudovala příkladná charitativní zařízení pro dělníky. Na vyslance udělala prohlídka takový dojem, že císař propůjčuje Lotharu von Faber rytířský řád Čestné legie. V roce 1881 je Lothar von Faber povýšen do dědičného šlechtického stavu.

 

The name A.W. Faber is entered in the US Register of Companies

Registrace známky A.W. Faber do obchodního rejstříku USA

V roce 1870 je A. W. Faber oficiálně zapsán jako pátá značka do obchodního rejstříku ve Spojených státech amerických. Protože předchozí čtyři firmy již neexistují, je tedy A. W. Faber nejstarší známkou v USA.

Ve stejném roce je zápis zaregistrován také v Rusku. Následují Anglie, Itálie, Francie a Španělsko.

 

Legislation to protect proprietary rights

Zákon o ochranné známce

Lothar von Faber označuje své kvalitní výrobky názvem své firmy již v době, kdy toto ještě zdaleka není běžné. Již brzy se však dostávají na trh mnohé tužky horší kvality s nápisem Faber, takže je Lothar nucen chránit své produkty před lacinými padělky zákonnou cestou. Ve své funkci říšského rady předkládá petici „za vytvoření Zákona o ochranné známce“. Tento zákon vstupuje v platnost v roce 1875.

Product presentation

Prezentace výrobků

Lothar von Faber klade stále největší důraz na exkluzivní prezentaci svých vysoce kvalitních výrobků. Vytváří prodejny a výlohy s velkou láskou pro detail a nelituje přitom peněz ani námahy. Tato prezentační skříňka obsahuje mnoho přihrádek, nákladně vyzdobených intarziemi a odlévanými figurkami. Motivy malých nahých chlapečků po obou stranách se zabývají psaním a ořezáváním tužek.

The “Faber house” in Berlin

“Fabrův dům” v Berlíně

Od založení říše roku 1871 se Berlín pomalu stává významnou metropolí. Také A.W. Faber je v Berlíně přítomen a na „Císařský den“ roku 1884 otevírá v elegantní Friedrichstrasse nejreprezentativnější obchodní dům. V přízemí je vybudována velkolepá prodejna, zatímco v 1. patře je zřízena vzorkovna, kontoár a kancelář vedoucího firmy. Budova, která vešla v obecnou známost jako „Dům Faberů“, padla bohužel za oběť bombové smršti druhé světové války.

Wilhelm von Faber

Wilhelm von Faber

Jediný syn Lothara von Faber je předurčen stát se následníkem rodu. Wilhelm von Faber absolvuje v Norimberku a ve Švýcarsku obchodní školy a od roku 1873 se věnuje podniku. V roce 1876 je jmenován prokuristou.

Spíše múzicky nadaný Wilhelm se musí vyrovnat s těžkými ranami osudu, neboť ztratí oba své k následnictví předurčené syny, Lothara a Alfreda, již v raném věku tří a čtyř let. Tragicky umírá i on, příliš brzy, ve věku pouhých 42 let. Zanechává po sobě tři nezletilé dcery.

Po smrti svého otce Lothara von Faber přechází firma na vdovu Ottillii. Ottillie vede podnik až k přelomu století s pomocí spolehlivých spolupracovníků.

Count Alexander Faber-Castell

Hrabě Alexander Faber-Castell (1866–1928)

Nejstarší dcera a pozdější dědička Wilhelma von Faber, baronka Ottilie von Faber (1877-1944), se roku 1898 vdává za Alexandra hraběte z Castell-Rüdenhausen. V roce 1900 vstupuje hrabě do vedení podniku, které zcela přebírá po smrti Lotharovy vdovy v roce 1903. Ve stejném roce je položen základní kámen k reprezentativnímu „Novému zámku“ – jedinečné secesní stavební památky.

Pod vedením hraběte Alexandra prožívá firma nový rozmach. Uvedení zelené klasické tužky „Castell“ a obchodní značky tužkového rytíře uděluje podniku moderní, nezaměnitelnou image.

A new name comes about

Vznik nového jména

Aby zachoval renomované jméno firmy „Faber“, vydal svého času Lothar von Faber dekret, ve kterém je stanoveno, že při uzavření manželství dědičky společnosti musí být zachováno její rodové jméno – tehdy se jednalo o naprosto nezvyklý postup, který vyžadoval schválení samotným panovníkem. Proto se Alexander a Ottillie nejmenují "hrabě a hraběnka z Castell-Rüdenhausen", ale "hrabě a hraběnka von Faber-Castell". Později bylo nové jméno přeneseno i do názvu firmy: A.W. Faber-Castell.

The

Nový zámek

V bezprostřední blízkosti zámku, vybudovaného Lotharem von Faber, plánují Ottilie a Alexander von Faber-Castell reprezentativní novostavbu podle návrhu norimberského architekta Theodora von Kramer. Fasádě je na přání investorů dána podoba hradu – symbolu jména Castell. Místnosti uvnitř odpovídají naproti tomu duchu doby a jsou do dnešních dob zářivým příkladem vybrané architektury ve stylu secese. Tři zámecké místnosti byly koncipovány Bruno Paulem. Koupelny jsou vybaveny veškerým komfortem a obsahují nejmodernější tehdy dostupná technická zařízení.

The Castell series of pencils

Série tužek ,,Castell"

Vývojem nové vysoce kvalitní série pod jménem „Castell“ se hraběti Alexandrovi podařilo již krátkou dobu po převzetí vedení podniku vyčlenit se od konkurence. Prvotřídní výrobní série je vyráběna za pomoci nové technologie a zahrnuje diferencovaný sortiment. Zelená barva – zvolená údajně podle barvy regimentu hraběte Alexandra – se stejně jako reklamní motiv tužkového rytíře stává obchodní značkou firmy A. W. Faber-Castell.

Polychromos artists’ colour pencils

Umělecké pastelky ,,Polychromos "

Krátce po tužce Castell přichází na trh další úspěšný výrobek „Polychromos“. Je k dostání už v 60 barevných odstínech, které jsou pečlivě sladěny s běžnými akvarelovými barvami. V průběhu několika málo let byla pastelka v uměleckých kruzích pasována na špičkový produkt, jehož význačné postavení nebylo do dnešní doby zpochybněno.

150th anniversary

150-ti leté jubileum

V roce 1911 slavila společnost 150. výročí. Moderní výrobní komplex s halami zaplavenými světlem vytváří ty nejlepší pracovní podmínky. Od roku 1904 se počet zaměstnanců více než zdvojnásobil: 2000 zaměstnanců a 200 vedoucích pracovníků v obchodní a technické sféře, takzvaných „úředníků“, pracuje v podniku, aby více než 100 000 stálých zákazníků z celého světa mohlo být dodáváno zboží.

Ottilie and Alexander von Faber-Castell separate

Rozchod Ottilie a Alexander von Faber-Castell

Po 18 letech manželství došlo k rozluce hraběcího páru. Dlouhá nepřítomnost hraběte Alexandra během války a snad také i rozdílné zájmy vedly k vzájemnému odcizení manželů. Ottilie opouští svého muže a jejich děti aby v budoucnu žila ve druhém manželství s Philippem von Brand z Neidsteinu. Podle tehdejšího práva došlo k rozvodu z její viny, rodinné jmění přenechává svému synu Rolandovi. Obchodní činnosti vykonává i nadále hrabě Alexander.

Several foreign operations were confiscated

1.Světová válka

První světová válka citelně zasáhne německé hospodářství. Také Faber-Castell musí přijmout trpké ztráty. Zahraniční pobočky jsou konfiskovány, americké firmy po skončení války prodány. Dlouho bude trvat, než se A.W. Faber-Castell, dříve A.W. Faber, bude moci opět uchytit na území Spojených států, ale v roce 1994 se podaří opět získat známková práva pro USA a Kanadu.

Count Alexander Faber-Castell

Ůmrtí hraběte Alexandera von Faber-Castell

Dva roky po rozvodu s Ottillií vstupuje hrabě Alexander do svého druhého manželství s Margitou, hraběnkou z Zedtwitz. V roce 1922 se narodí syn Radulf. Hrabě Alexander si mění své rodové jméno a jmenuje se opět hrabě z Castell-Rüdenhausen. Ve svých 62 letech podléhá plicní chorobě. Dědictví se ujímá jeho jediný syn z prvního manželství, teprve 23letý hrabě Roland.

Count Roland von Faber-Castell

Hrabě Roland von Faber-Castell (1905-1978)

Po smrti hraběte Alexandra v roce 1928 se nástupnictví ve vedení podniku ujímá jeho syn Roland. V roce 1932 přebírá Faber-Castell továrnu na tužky „Johann Faber“, založenou roku 1879 Johannem, bratrem Lothara von Faber a tím také dceřinou společnost „Lapis Johann Faber“ v Sao Carlos v Brazílii. Roku 1950 získává Faber-Castell firmu Osmia a pod ochrannou známkou Faber-Castell zahajuje výrobu plnicích per, která je však v roce 1975 opět zastavena

Od roku 1960 do roku 1977 jsou zakládány nové zahraniční pobočky, mezi nimi distribuční společnost ve Francii (1960), závody v Austrálii, Rakousku (oba v roce 1962), Argentině a Peru (oba v roce 1965). O dva roky později se hraběti Rolandovi podaří odkoupit zpět většinové podíly na podniku „Lapis Johann Faber“, S. A. v Sao Carlos v Brazílii, konfiskované za II. světové války. Dnes je tento podnik největším výrobcem pastelek na světě.

Pencil cases with decorative figures

Dekorativní pouzdro na pastelky

Výrobky pro děti a atraktivní obaly jsou důležitým posláním již od dob Lothara von Faber. Také hrabě Roland von Faber-Castell se ujímá této tradice a uvádí na trh kolekci dekorativních pouzder, zdobených figurkami: páry v krojích, zvířátky, skřítky, Velikonočními zajíčky a Ježíšky. Ještě dnes potěší tato barevná pouzdra na tužky nejen dětská srdéčka.

Production of patent mechanical pencils

Výroba patentovaných mechanických tužek

Druhá světová válka opět přinesla velké ekonomické škody. Továrny v Brazílii a USA byly ztraceny. Nicméně, v relativně krátké době se hraběti Roland von Faber-Castell podařilo dát společnosti zpátky na nohy.

Výroba patentovaných TK tužky začala v Konstanz na švýcarské hranici v roce 1948. Jednalo se o novou mechanickou tužku pro technické ilustrátory a umělce, které se osvědčily v mezinárodním měřítku.

The ball pen

Kuličkové pero

Z kuličkového pera se po válce stává oblíbené psací náčiní, které je vážnou konkurencí plnicích per.  Jako první německý výrobce psacích potřeb zavádí společnost  A. W. Faber kuličkové pero do svého sortimentu a propaguje jej sérií dobových pestrých obrázkových motivů.

A new logo

Nové logo

V poválečných letech je rytířský motiv vnímán spíše jako nemoderní, což vede ke změně loga podniku. Snadno zapamatovatelný ovál s firemním nápisem, rámovaný erbem rodu Faber-Castell, odpovídá dobovému vkusu a je známkou vstupu do nové éry. Teprve s počátkem nové orientace roku 1993 se rytířský symbol objevuje znovu.

Colourful packaging

Nové barevné obaly

Žalostná poválečná léta pominula. Lidé se opět těší ze života, mají znovu chuť cestovat a obaly na tužky s pestrými motivy dalekých zemí docházejí velké obliby. Mezi nejoblíbenější země patří Itálie, jejíž slunné pláže jsou snadno dosažitelné s plným kufrem věcí a dobré nálady u VW-brouka.

Two hundred years of A.W. Faber-Castell

200 let společnosti A.W. Faber-Castell

V roce 1961 oslavil podnik svou 200letou existenci s 3000 zaměstnanci, penzisty a hosty z celého světa. Z ostrova Reichenau na Bodamském jezeře se dostavila občanská stráž ve svých historických uniformách, protože zde již po dlouhá léta lidé žijí ve výborném souladu se závodem v Kostnici. Události se živě zúčastňuje také obyvatelstvo Steinu, kde děti dostaly dokonce volno ze školy a s nadšením sledují pestrobarevný slavnostní průvod.

Count Anton Wolfgang Faber-Castell

Hrabě Anton Wolfgang von Faber-Castell

Roku 1978 usedá do čela podniku hrabě Anton Wolfgang von Faber-Castell a ještě v témže roce zahajuje výrobu dřevěných tužek pro dekorativní kosmetiku (Private Label). V následujících dvou desetiletích je založena celá řada nových zahraničních filiálek a závodů, mezi nimi největší závod na výrobu stěracích pryží z kaučuku na světě v Malajsii (1980).

Rovněž aspekty ochrany životního prostředí se dostávají stále více do popředí podnikatelského myšlení a jsou realizovány v jedinečném lesním projektu pro produkci prkének na výrobu tužek v Brazílii, vývoji ekologické technologie vodních laků a výrobního závodu na prkénka a tužky z ekologicky certifikovaných zdrojů v Costa Rice.

V roce 1993 prosazuje firma Faber-Castell důslednou koncepci „Nové orientace“ na značku a image a restrukturalizuje celý sortiment do pěti oborů působnosti. V březnu roku 2000 podepisuje Faber-Castell společně se společností IG-Metall „Sociální chartu“ s celosvětovou působností, které odpovídá směrnicím Mezinárodní organizace práce (ILO). V červenci 2003 se Faber-Castell připojuje k rámcovému programu Spojených národů „Global Compact", který se celosvětově angažuje pro společné globální zájmy podniků.